Hana Robinson: Pro Kmochův Kolín vyberu to nejlepší.
Talentovaná, osobitá, krásná, usměvavá, taková je Hana Robinson, zpěvačka, skladatelka a pianistka z Moravy, která vystoupí v rámci komorního programu v synagoze v sobotu večer.
Vaším žánrem je jazz, šanson, tedy spíše přemýšlivé, niterní písně. Předpokládám, že hudba, kterou tvoříte, odpovídá vašemu naturelu?
Je to přesně tak. Skládám hudbu, která mi je přirozená. Jsem přesvědčená o tom, že jinak by mi to posluchač ani nevěřil. Přesto bych neřekla, že jsem kdovíjaký introvert.
Nemáte někdy chuť vzít to více „od podlahy“, třeba u moravsky laděných písniček?
Vlastně poslední dobou ano. Prožívám období plné změn, možná se to projeví i v mých písních.
Zpíváte při svých vystoupeních pouze své písně? Je to pro vás důležité kvůli autentičnosti, nebo zpíváte i písně, které pro vás napsal někdo jiný?
Můj repertoár tvoří převážně mé autorské písně. Důvodů je více. Jednak, jak jste zmínila, mě vyjadřují a jsou tak pro posluchače srozumitelné a věrohodné. Věrohodnost je pro mě celkově opravdu důležitá, a to nejen proto, že v písních často vyprávím celé příběhy. Písně o ničem mi nejsou vlastní. Ale i ty sem tam skládám, protože se v nich zaměřuji zase na hudbu, od které text často odvádí pozornost. Zadruhé mám nějaké hlasové dispozice, a tak co si složím, to také uzpívám.
Několik let jste žila v zahraničí, v USA a Anglii. Jak tyto životní fáze ovlivnily vaši tvorbu? Koncertovala jste tam? Máte ambici představit se i za hranicemi naší země?
Muzikantů jako já je ve světě množství a já jsem v tomto ohledu bohužel velmi nohama na zemi. Stačí jít v Londýně do metra, a co tam uslyšíte za talenty, kteří hrají do klobouku, je mnohdy dech beroucí. Touha představit se ale samozřejmě je, hráli jsme například na Slovensku nebo v Moskvě. A chystáme se i dál. Ale ambice nechávám těm mladším.
Podílela jste se na albu Ohrožený druh, projektu Michala Horáčka, kde se sešly zajímavé ženské hudební osobnosti. Na album jste přinesla tři písně. Byla pro vás tato spolupráce v něčem zlomová, nebo šlo „jen“ o zajímavou zkušenost?
Zcela zlomová. Myslím, že teprve od tohoto setkání jsem se rozhodla věnovat se hudbě naplno. Bylo to krásné období a velká pracovní zkušenost.
Vystupujete raději sama, nebo se svými kolegy jako Hana Robinson Trio?
Obojí má své kouzlo. Sólové vystoupení je více osobní, niterné, v triu či kvartetu je zase větší zábava.
Co si přichystáte pro návštěvníky Kmochova Kolína?
Určitě to nejlepší z mých vlastních skladeb a písní a oblíbené jazzové standardy, které v mém repertoáru mají své místo. Stejně jako písně, které jsem složila se svojí maminkou. Ta pochází z Valašska, a tak do Kolína přivezu i trochu Moravy.